Infinitiv | Partizip Präteritum | Partizip Passiv | 1. P. Sg. | 3. P. Sg. | Imperativ |
být (*) | byl | - | jsem | jsou | bud’! |
chtít (*) | chtěl | chtěn | chci | chtějí | chtěj! |
vědět (*) | věděl | - | vím | vědí | věz! |
jíst | jedl | - | jím | jedí | jez! |
jet | jel | - | jedu | jedou | jed’! |
moci | mohl | - | můžu | můžou | - |
hnát | hnal | hnán | ženu | ženou | žeň! |
mít | měl | - | mám | mají | měj! |
spát | spal | - | spím | spí | spi! |
psát | psal | psán | píšu | píšou | piš! |
růst | rostl | - | rostu | rostou | - |
(*) Da být (sein), chtít (wollen) und vědět (wissen) häufig verwendete Verben sind, haben wir für Sie zur besseren Übersicht alle Formen im Indikativ Präsens zusammengestellt:
Indikativ Präsens | být (sein) | chtít (wollen) | vědět (wissen) |
Singular, 1.Person | jsem | chci | vím |
2.Person | jsi | chceš | víš |
3.Person | je | chce | ví |
Plural, 1.Person | jsme | chceme | víme |
2.Person | jste | chcete | víte |
3.Person | jsou | chtějí | vědí |
Transgressiv | jsa usw. | chtěje usw. | věda usw. |
Alle Formen für ein konkretes tschechisches Verb finden Sie hier heraus: